Barunka - Carin Zlatá Moravia

 Nejhezčí a hlavně nejskvělejší rottweilerka, které v rozletu brání jenom její neschopná panička...

25.3.2005 - 17.7.2014

Rodokmen

Galerie

*9.4.11 - Po dlouhé době aktualizuju stránky. Stalo se toho poměrně dost. V březnu konečně zmizel sníh, a tak se Barka může naplno věnovat své oblíbené činnosti, válení.Protože ještě není pořádně hustá tráva a všude je spíš hlína nebo bahno, tak je teď trochu těžší určit, jakou má vlastně Barka barvu. Vypadá moc spokojeně, takže si tím hlavu nelámu. Jen se jí snažím nepoplácávat v uzavřených prostorách, abychom se obě neudusily prachem, co z ní pak vyletí. Možná někde u válení si holčička zase zalomilalevý, přední paspárek. Díkybohu a včasné péči ji se nezanítil a bolí ji je, když se do něj praští.

Na konci měsíce pak Barka oslavila svoje šesté narozeniny. Podle některých tabulek už se počítá mezi seniory, ale rozhodně se tak nechová. Občas už si teda říkám, že možná dostává rozum, ale záhy mě z tohoto podezření zase vyvede. Většinou to na sebe ani nenechá dlouho čekat. K narozeninám dostala velkou uzenou kost, která ji vždycky potěší. A za týden, to už teda v dubnu, jsem ji ještě koupila gumovou hračku.

Sousedi pod námi si pořídili černou labradorku, tak občas zpestřujeme procházky tím, že k nim Barka chodí učit štěňátko, jak to vypadá, když si pejsci hrajou. Ale bohužel z těchto výukových chvil ještě nemám žádné fotky. Nicméně na nové fotografické úlovky z března a dubna se můžete podívat na tomto odkazu:https://picasaweb.google.com/Kristyna.jr/2011#   a malé ochutnávky samozřejmě přikládám i k deníčku:

*4.9.10 - Barunce jsem na dvouleté výročí porodu pogratulovala, že to krásně zvládla a není to na ni vůbec poznat. Někdy si myslím, že by mezi své dítka bez problémů zapadla. Před večeří dostala smrdutou, šlachovou kost a na večeři suprovou baštu - při její přípravě enormně tancovala.

*2.9.10 - Barunka se poslední týden oficiálních prázdnin standardně flákala a užívala si hezkého počasí. Na programu byly každodenní procházky, válení se v trávě, což je jeji vrchní koníček a musí se provést alespoň 20x denně; papaní, otravování, strašení pošťaček, vyhlížení zvěře a muškování. Muškování je činnost, kdy Ba poletuje po hromadě hlíny přikrytou plachtou, na které se vyhřívá spoustu hmyzu, případně ještěrek, a Baruška po nich plácá packou.

- Další novinka o Barce je zase pro neznalce neuvěřitelná. Když se věnovala své oblíbené kratochvíli, vyhlížení srn, které chodí na louku vedle naší zahrady; stála na asi třímetrové zídce. Pak se samozřejmě nemohla zdržovat obíháním, takže to skočila rovnou dolů! A později stála se zvednutou přední tlapkou, nicméně než jsem k ní došla, používala nožku normálně. Později jsem zjistila, že má stržený paspárek, ale chová se naprosto normálně - vizte níže.

- Dnes si Baruš doslova "naryla hubu". Hrály jsme si před domem na vydlážděném plácku. Pak se slečna rozhodla, že udělá svůj oblíbený nájezd (Začne běhat tryskem kolem mě a buď těsně předemnou uhne, nebo to do mě rovnou napere, někdy ve výskoku. A má z toho hroznou legraci a radost.). Tentokrát to měl být velký nájezd, v plánu měla oběhnout celý dům. Skočila ze schodů, v akci je nikdy nesbíhá, ale uklouzla jí mokrá tráva. Přední nožičky se jí rozjely do boku, hlavička šla dolů ale Barunčino tělo pokračovalo v pohybu dál. Tak vyryla v hlíně zhruba 1.5 metru dlouhou brázdu, při které vypadala jako letící kačena. K můj smích podpořilo, když se zvedla během ani ne vteřiny a pokračovala v trysku dál. Jakoby to bylo celé nacvičené herecké představení. Nové fotky Barky zde.

*2.-11.7.10 - Byla Barunka na prázdninách. Poprvé v takovém pravém slova smyslu. My jsme totiž jeli na dovolenou, a protože bylo v plánu hlavně navštívit spoustu zámků, tak Baru jet nemohla. A tak šla na týden ke svému synovi (Abram/Udo). Nemusela chodit spát v osm, mohla kopat díry, honit kočičky, měla k dispozici velkou zahradu, skoro pořád byla puštěná... zkrátka měla pořádné prázdniny - jako miminko u babičky. Ale co se Baru líbilo nejvíc, byla smečka, kterou s Udem vytvořila. Hlavně její funkce šéfa. Měla, co si zamanula, stačilo vrknout a Udo ustoupil, což je Barunčin sen.

Když jsem se vrátila, Ba na mě aplikovala trestné vyhoštění ze smečky (nikdy jsem ji takhle dlouho a na nedomácím místě nenechala), ale do auta se mi našáčkovala radši už při nakládání zavazadel, to abych ji náhodou nezapomněla.

Teď akorát musíme změnšit Barunčin vysoký hřebínek, který se tak vyšplhal, když měla velitelskou pozici...

Fotky z hlídání zde

A Tomášovi velký dík za starání se o mého malého žroutíka!!

*25.2. - 2.3.2010 - Barunka dostala od babičky (mé mamky) novou hračku a nadšení, které začlo překvapilo naprosto všechny. Musela si ji brát úplně všude, ale když si ji nějakým nedopatřením nechala venku (teď totiž bydlí ve sklepě u pecku - hezky v teplíčku) do půlhodiny se ozvalo nesnesitelné pískání, jakoby se Barce chtělo k nevydržení na záchod. Samozřejmě jsme ji museli pustit ven. Její kroky však nevedly k vyvenčení, ale k hračce a zpět do tepla.

Během šílenostních her, které s hračkou prováděla, se dostala na nepochopitelná místa. Nejkurióznější však je asi 3 metry vysoká střecha nad vchodem do sklepa a pak pět metrů za plotem. Pokaždé si Barunka přivolala svým hysterickým štěkotem lidskou pomoc, aby mohla zase pokračovat ve hře.

S odstupem, který mám díky svému zpoždění, kdy píšu na stránky, vím, že hračka nakonec přišla k újmě a Baru se opět vrátila ke své již čtyřměsíční stálici = tzv. hvězdici. Nicméně ani hvězdice nezpůsobila takové pozdvižení jako příšera....

Na fotky ze hry se můžete podívat zde.